Profesionální hledač štěstí?

Dneska jsem si jen tak sedla na zahradu. Asi tak za půl hodiny jsem našla 5 čtyřlístků... Sice nevěřím na pověry, ale je docela hezké, když člověk najde něco tak "speciálního"... Možná se i on sám pak cítí tak trochu speciálně.

Sice je to vlastně genetická vada, ale dává tolik radosti.

Když najdu nějaký čtyřlístek, ráda ho někomu dám. Myslím vždycky na to, jakou jim to udělá radost.. Sama si připadám jako takový "rozdavač radosti" a jsem vždycky hrozně ráda, když mi někdo řekne, že jsem mu zlepšila náladu (i bez čtyřlístku :)). 

Možná je to tím, že bych často taky chtěla a potřebovala někoho, kdo by mi udělal radost... "Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě," mi hned vyplynulo na mysl.

A tak, jestli si tohle přečtete, slibte mi něco.

Udělejte dneska alespoň jednomu člověku radost. Stačí, když se na něj usmějete... Může to být někdo, koho máte rádi, ale i někdo úplně cizí. Ať ví, že není na světě úplně sám.

Staňte se ne profesionálním hledačem, ale dárcem štěstí. :)